Co dala cyklistika lidstvu

Emancipace žen

„Myslím, že bicykly udělaly pro emancipaci žen víc, než cokoliv na světě,“ prohlásila slavná bojovnice za ženská práva Susan B. Anthonyová v roce 1896. „Žena na kole je symbolem svobodného, nespoutaného ženství.“ Díky bicyklu se viktoriánské ženy také ochotněji zbavovaly těžkých sukní ve prospěch více „racionálního“ oblečení. Taková změna jistě prospěla i mužské polovině lidstva. V jiných oblastech si však ženy musely počkat – ženskou cyklistiku akceptovaly olympijské hry teprve v roce 1984.

Kdo jezdí, nevysedává v hospodě

Ještě před koncem 19. století se stala jízda na bicyklu ve Spojených státech i v Evropě oblíbenou odpolední zábavou. Jeden ekonomický časopis vyčíslil, že americké restaurační zařízení kvůli tomu přicházejí o sto milionů dolarů ročně na ušlých ziscích. Zdá se, že se nedoslechli o českých cyklistech, kteří rádi zapijí prach z cesty pivkem – samozřejmě nealkoholickým.

Základ pásové výroby automobilů

Bicykly se staly tak módní záležitostí, že se rychle proměnily v rychle rostoucí průmysl. Aby stíhala pokrýt poptávku, zavedla americká továrna Columbie Bicycles revoluční pásovou výrobu, na jejímž konci přibyl každou minutu nový bicyklu. Bezpochyby inspirovala Henryho Forda, původně opraváře jízdních kol, k pásové výrobě automobilů.

Zlepšení genofondu

Jak nedávno upozornil časopis National Geographic, sociologové si již před sto lety všimli, že zavedení jízdních kol výrazně omezilo sňatky v rámci jedné vesnice. Fakt, že muž či žena mohli snadno překonat několikakilometrovou vzdálenost na dostaveníčko, bezpochyby obohatil genetickou pestrost lidstva. Velocipéd také pomohl setřít rozdíly mezi společenskými třídami. Na dvou kolech si jsou všichni (skoro) rovni.

Na kole za bohyní slovanstva

Je tomu přesně dvě stě let, kdy vyšla nejslavnější báseň národního obrození Slávy dcera od Jána Kollára. Autor v ní opěvuje fiktivní bohyni Slovanů, do níž si projektoval svou tehdejší milou, Wilhelminu. V prvním zpěvu líčí, jak za ní dojíždí na tehdejší technické novince dresině, předchůdci dnešního kola. A rovnou uvádí hned tři benefity tohoto dopravního prostředku: „lásce krátí dráhu“ (viz bod Zlepšení genofondu výše), „učí tělo držeti“ a učí i rovnováze ducha.

Zrození psychedelie

Až donedávna se jako světový „den cyklistiky“ slavil 19. duben. Toho dne roku 1943 totiž zamířil chemik Albert Hofmann domů na bicyklu poté, co neúmyslně pozřel dávku látky později pojmenované LSD. Během jízdy měl tak silné zážitky s rozšířeným vědomím, že se rozhodl tuto substanci podrobněji prozkoumat. Jisté je, že první „trip“ se odehrál na kole. Propagátorům cyklistiky se ovšem tato psychedelická historie příliš nezamlouvala, a tak si vymohli u OSN, aby vyhlásilo světový den cyklistiky na jiné datum, konkrétně 3. června, kdy prý proběhla první jízda na „dresině“.

Poznáváme svět

Jízdní kolo, ve své době nejrychlejší dopravní prostředek, umožnil člověku poznat daleké kraje. A přivézt domů když ne přímo družku, pak alespoň hromadu nových zkušeností. Kolo doslova rozšiřuje obzory. Prvním člověkem, který objel svět na kole, byl Thomas Stevens v roce 1886. Úctyhodné na tom je i to, že se jednalo o tzv. vysoké kolo, které rozhodně není synonymem cestovní pohodlnosti.

Tajemství Rychlých šípů

Jestli si dobře vzpomínáte, ježek v kleci, za kterým podnikala slavná parta Rychlé šípy svá dobrodružství v temných pražských uličkách, byl tak vzácný proto, že obsahoval návod na výrobu létajícího kola. Nebýt jeho, nebyla by s Vonty a tajemným Širokkem taková legrace a kdo ví, jestli by Jaroslav Foglar dosáhl tak kultovní popularity. Ale byl se svým nápadem na dobré cestě; i bratři Wrightové, konstruktéři prvního funkčního motorového letadla, začínali jako prodavači a opraváři jízdních kol a části kol použili ke konstrukci letadla.

Za lepší ovzduší

Cyklodoprava zlepšuje životní prostředí ve velkoměstech. Jízda na kole nevede k produkci skleníkových plynů, proto moudré městské čtvrti nebo celá města podporují cyklostezky. Ale nejde jen o lepší vzduch. Chytrý starosta by měl také argumentovat tím, že používání kola vede bez debat k lepšímu fyzickému zdraví, a to je něco, na co by měl slyšet i člověk, který si při sousloví „green deal“ ťuká na čelo.

Cyklistikou proti rasismu

První americká sportovní superstar černé pleti byl šampion v dráhové cyklistice Marshall „Major“ Taylor (1878 – 1932). Vzhledem ke svému původu si užil rasistické ústrky, někteří bílí závodníci proti němu odmítali nastoupit, nemohl se stát členem Ligy amerických cyklistů. Zato se však stal vzorem pro další Afroameričany na sportovních kolbištích a nejen tam. Jeho rekord v závodě na jednu míli zůstal nepřekonán po 28 let.

Ivan Adamovič