Lavinové batohy

Text: Petr Socha, www.snow.cz

Záchrana člověka z laviny pomocí airbagů je založena na fyzikálním principu tzv. inverzní segregace, která určuje, že velké části se při pohybu drží nahoře. Zkuste so to doma třeba s müsli – pokud s nimi budete třást, malé kousky se budou propadat, a ty velké naopak vyplouvat na povrch. Lavinový batoh tak snižuje riziko úplného zasypání. Je to jediná pomůcka, která nepomáhá jako prevence nebo záchrana, ale jako aktivní ochrana lyžaře při lavinové nehodě.

Lavinové batohy lze klasifikovat podle vícero parametrů. Mezi základní patří aktivační mechanismus, velikost a tvar nafukovacích vaků a možnost jejich vyjmutí. Všechny popsané systémy lavinových batohů mají své výhody a nevýhody. Záleží na preferencích každého skialpinisty a charakteru túr nebo akcí, které podniká. V důležitých parametrech, jako je rychlost nafukování, objem vaků nebo hmotnost systému, se výrobci předhánějí a téměř rok co rok připravují vylepšené novinky. V zásadě se však jedná o důkladně prověřené pokročilé technologie, které mohou zachraňovat životy, takže všechny výrobky dostupné na trhu lze považovat za spolehlivé a funkční.

Velikost a tvar airbagu

Fyzika je neúprosná: čím větší objem, tím lépe se předmět udrží na povrchu laviny. Čím jsou tedy airbagy objemnější, tím lépe. Na druhé straně je však hmotnost, která hraje roli na každé túře, ať už se s lavinou setkáte, nebo ne. Význam tvaru není zatím dostatečně prozkoumán – airbag kolem hlavy by logicky měl více chránit před úrazem krku a páteře. Hraje také roli, zda má batoh jeden nebo dva airbagy – může se stát, že se jeden bude mechanicky narušen, pak zůstane nafoukný alespoň jeden. Nespornou výhodou elektricky poháněných systémů je schopnost automatického vyfouknutí po několika minutách v lavině – zasypaný člověk získá tolik potřebnou vzduchovou kapsu.
 

Vyměnitelné moduly

Pokud variabilní lavinový batoh, malý batoh na jednodenní túru nebo velký na vícedenní přechod, pak existují buď zcela vyjímatelné lavinové systémy, které lze vložit do různých batohů, nebo vestavěné zádové systémy s vyměnitelnými kapsami, které vám poskytnou více velikostí.

Aktivační mechanismus

1. Tlakové nádoby

První lavinové systémy nafukovaly vaky pomocí kartuše se stlačeným plynem – spoušť spojená s bovdenem uvede do pohybu hrot, který mechanicky propíchne hrdlo kartuše, čímž se vak naplní vzduchem nebo plynem... Takovou kartuši je třeba po jednom použití vyměnit. Tento systém, ačkoli byl nahrazen modernějšími, lze v moderních variantách na trhu stále nalézt. Směsi plynů se liší, kartuše jsou vybaveny manometry pro kontrolu tlaku, tlakové nádoby se vyrábějí i v odlehčených variantách z karbonu – hmotnost takového systému může být kolem 1 000 gramů, k čemuž se elektrické systémy dlouho nemohly přiblížit.

Výhody: snadná údržba, není třeba dobíjet, levnější pořizovací cena některých modelů (od 15 000 Kč), nízká hmotnost. Doporučeníhodné jsou zejména na delší expedice pro zkušené lyžaře.

Nevýhody: jednorázová aktivace a nutnost výměny nebo doplnění kartuše, stlačený plyn může být problémem při letecké přepravě, nemožnost zkušební aktivace a preventivních odpalů, žádný indikátor stavu systému - netransparentní systém

2. Bateriové systémy

Především negativní skutečnost, že po jednorázové aktivaci je třeba vyměnit kartuši, vedla k rychlému rozvoji bateriových systémů. Baterie pohání kompresor, který vhání okolní vzduch do vaků. Elektrické systémy stále více vytlačují původní systémy na bázi stlačeného plynu, ale jejich omezením je v první řadě hmotnost a velikost baterie, která pohání kompresor. Ta musí být dostatečně výkonná, a proto nemůže být lehká a malá.

Výhody: možnost opakovaného použití v případě sekundární laviny, lze je také kdykoli aktivovat a otestovat funkčnost systému, elektronická indikace stavu systému. Jedinečná schopnost samovolného vyfouknutí 3 minuty po aktivaci může přispět k vytvoření prostoru a vzduchové kapsy kolem oběti po jejím zasypání.

3. Bateriové systémy s kapacitory

Vývoj baterií jde velmi rychle dopředu, snaha docílit co nejvyšší výdrže a efektivního hospodaření s energií při zachování nízké hmotnosti vedla k vyvinutí lavinových systémů poháněných superkapacitorem. Ty naráz uvolní velké množství energie potřebné k rychlému nafouknutí airbagu. Kapacitor se pak dobíjí z integrované nebo tužkové baterie a během chvíle je možné jej znovu použít.

Co je to kapacitor?

Kapacitor neboli správně česky kondenzátor (češtinu v tomto případě opět obohatil nedokonalý překlad) je zařízení schopné akumulovat energii a pak ji rychle uvolnit – pro obecnou představu jsou takovými kapacitory třeba pružina nebo tlaková nádoba. I v elektrotechnice má kondenzátor schopnost uchovávat elektrický náboj – a právě ten využívají tyto nejmodernější batohy. Superkapacitor je v našem případě zařízení s vysokou elektrickou kapacitou uloženou pomocí statického náboje – na rozdíl od baterie, která využívá elektrochemické reakce. Superkapacitor se nabije za jednu až deset vteřin – to je jeden z hlavních důvodů jeho použití – hodí se právě tehdy, když je potřeba rychlé nabití pro následné pokrytí krátkodobé potřeby elektřiny (typicky pro druhý odstřel airbagu), zatímco baterie jsou vhodnou volbou pro pravidelnější dlouhodobou dodávku energie. Například kapacitor systému Litric po odpalu regeneruje díky energii z baterií a po 25 minutách je možné jej odpálit podruhé.

Výhody: nižší hmotnost – nejsou potřeba tak velké a těžké akumulátory, možnost nácviku a opakovaných odpalů

Nevýhody: po použití či čas od času nutnost výměny baterie, která dobíjí kapacitor

Porovnání elektrických lavinových systémů

Nejmodernější systémy v Čechách zastupují převážně tři modely, z nichž některé najdeme v batozích více značek. Nový Litric vytvořily společně značky Ortovox a Arc‘teryx, Jetforce BT používají batohy Pieps, Black Diamond a Ferrino a systém Alpride E2 najdeme také v batozích Scott, Deuter, Black Diamond nebo BCA.

Z tabulky také vyplývá, proč jsme se v M1 Project rozhodli po seznámení s různými systémy a konzultacích s dalšími horskými vůdci pro batohy Litric od Ortovox.