Lyžařská bunda: Potřebuji membránu? A jakou?

Vítr

Proti větru jsou dostatečně odolné téměř všechny lyžařské bundy, ty zateplené toho dosahují i tloušťkou materiálu, nezateplené zase většinou membránou, jejíž hlavním posláním je nepropustit vodu, a vítr s tím jde ruku v ruce. Proti samotnému větru existuje membrána Windstopper, kterou lze nalaminovat mezi vnitřní a vnější fleece, a tak proti větru umí ochránit i některé mikiny.

Proti větru také dobře ochrání Softshell, kterým jsou vybavené mnohé skialpové bundy značek Dynafit a Ortovox, nebo bundy pro běžecké lyžování značek Sportful a Johaug. Jde o měkký funkční materiál, který odolá větru i lehkému dešti, avšak nemívá voděodolnou membránu, pouze zátěr. Ten je vhodné čas od času obnovit vhodnou impregnací, protože pokud voda překoná vodoodpudivou úpravu, pronikne skrz látku. Softshellové bundy jsou měkké, poddajné, a navíc vynikají velkou prodyšností, díky čemuž se hodí i pro větší fyzickou zátěž. Při stoupání na zasněžené alpské vrcholky vás před chladem a větrem krásně ochrání třeba bunda Radical Softshell Jacket, nebo vlnou obohacená softshellka Ortovox Col Becchei Jacket.

Voda

Důkladnou ochranu proti dešti a silnému sněžení poskytne pouze Hardshell, odolná ochranná vrstva s voděodolnou membránou. Existují membrány porézní a neporézní, přičemž porézní není strečová, kdežto neporézní lze natahovat, takže může být komfortnější při pohybu. Typická porézní membrána je označena obchodní značkou Gore-Tex a najdete ji třeba u bund Salewa Ortles Gtx a Ortles Gtx Pro, nebo u modelů Tigard, Free a Radical od značky Dynafit, neporézní je například Dermizax využitý u bund Ortovox Mesola.

Hlavními parametry, podle kterých se lze u membránových hardshell bund orientovat, je voděodolnost a prodyšnost. Voděodolnost (tzv. hodnota vodního sloupce) se měří pomocí válce, umístěného na látku, naplněného vodou do určité výše. Sleduje se, kdy (jde tedy o tlak vody) začne voda látkou prosakovat. Právě fakt, že jde o tlak, je velmi důležitý. Například kleknout si do mokré trávy znamená působit na koleno přibližně ekvivalentem tlaku 12 000 mm H2O. Nejde tedy ani tolik o to, kolik vody přijde s bundou do kontaktu, ale jak moc je látka zatížena, při lyžování typicky jako první prosáknou ramena, která nesou batoh – na vodu zde působí dodatečná síla batohu a „protlačí“ vodu skrz membránu.

Prodyšnost je hodnota, která určuje, jak dobře materiál propouští páry od těla. Určuje se v g/m2/24h, tedy měří, kolik gramů vody pronikne 1 m2 za den. Pokud není bunda dostatečně prodyšná, brzy se orosí z vnitřní strany, to je ostatně důvod, proč se vyvíjí technicky vyspělé membrány a nepoužívá se obyčejná pláštěnka.

Minimální hodnoty hardshellových bund pro lyžování začínají na 10 000 mm H2O a 10 000 g/m2/24h, ty nejtechničtější v současnosti dosahují hodnot okolo 30 000 obojího.

U různých výrobců se lze setkat s různým označením produktů – například Activeshell, Proshell, Ecoshell… Tato označení zpravidla řadí produkty určení v rámci modelové řady, například Activeshell pro aktivní pohyb (běžky) a Proshell pro odolnost (sjezdovky). Mnoho značek implementuje udržitelnou a ekologickou výrobu, a to jak v použití recyklovaných a přírodních materiálů, tak optimalizací výroby. Tento fakt může při výběru bundy hrát nemalou roli. Značky jako Picture a Ortovox například upustili od využívání vysoce výkonné membrány Gore-Tex právě z důvodu udržitelnosti. Na bundách Picture proto najdete membránu DryPlay nebo Xpore, které představují šetrnější řešení bez využití PTFE (teflonu), z něhož se mohou uvolňovat zdraví škodlivé látky.

Chlad

Výše popsané musí splňovat každá lyžařská bunda, zároveň musí být mechanicky odolná proti oděru. K tepelné izolaci lze přistoupit dvěma způsoby. Buď mít svrchní bundu jen jako ochrannou „slupku“ a proti chladu se chránit střední vrstvou (mikina, vesta), nebo sáhnout po zateplené lyžařské bundě. Zateplení je formou tzv. podšívky, obě řešení mají své výhody a nevýhody. Oddělenou izolační a ochrannou vrstvu využijete univerzálněji (například nepromokavou bundu i v létě při vysokohorské turistice, péřovou vestu zase při odpočinku na terase chaty apod.), zateplená lyžařská bunda s podšívkou je zase jednoduchým řešením a nemusíte neustále přemýšlet co na sebe. Střední cestou je pořídit středně zateplenou bundu a podle počasí pod ni oblékat dodatečnou izolační vrstvu.

Podšívka může být zateplená jakýmkoliv syntetickým či přírodním materiálem. Z přírodních to může být peří, jako například u bundy Dynafit Radical Down nebo vlna merino jako v případě bund Ortovox. Bundy jako Ortles Hybrid značky Salewa dokonce kombinují péřovou a vlněnou výplň tak, aby lyžaři poskytly maximálně propracovanou tepelnou ochranu. Ze syntetických pak různá dutá vlákna typu Primaloft (Johaug Training Jacket), Polartec (Dynafit speed Polartec Hooded Jacket) nebo Pertex. Stejně jako Hardshell membrány i izolační materiály mají mnoho obchodních názvů.

Kombinace = hybridní bundy

Všechny moderní lyžařské bundy jsou kombinací různých materiálů a jejich povrchových úprav. Ty nejkvalitnější lyžařské bundy mají v různých zónách jiné materiály tak, aby svou funkci plnily nejlépe tam, kde je to potřeba. Například na ramenou je potřeba zvlášť velká mechanická odolnost a odolnost proti vodě, na zádech a v podpaží zase prodyšnost, na břiše zase tepelná izolace a neprofuk. Nezapomínejme ani na použití strečových materiálů, komfort nošení je stejně důležitý, jako jiné vlastnosti lyžařské bundy. Spoje materiálů pak musí být kvalitně provedeny, zpravidla bývají podlepeny voděodolným pruhem, stejně jako zipy.

Autor: Lukáš Vavrda (SNOW), Anna Fedáková